Gorno-Altajsk 9. septembra 2018 (HSP/Foto: Screenshot YouTube)
 
Politológ Valerij Pjakin sa zúčastnil na seminári v Horskom Altaji, ktorý zorganizoval Fond konceptuálnych technológií. Jeden z účastníkov semináru sa ho opýtal na nadväznosť moci, na existenciu západných elít, ktoré údajne stmeľujú a riadia politické špičky. Valerj Pjakin vysvetlil, ako vyzerá davo-„elitárska“ spoločnosť.

Na snímke Valerij Pjakin

Prepis tejto relácie Valerija Pjakina bol zverejnený v češtine na portáli leva-net.webnode.cz. Preklad Irena Aneri.
 
Otázka diváka: „Je možné v doplnění této otázky něco říci o návaznosti moci? Zda existují v západních společnostech, v západních elitách takové faktory, které jakoby stmelují a formují ty řídící špičky? Je možné vyjmenovat například moc, informace, zdroje, vzdělání, na základě kterých budují davo-„elitářskou společnost“. A co může být tím tmelem v společnosti, která nebude davo-„elitářská“, který bude stmelovat a vést k formování takových řídících špiček a poskytovat jim k tomu určitou motivaci?

Odpoveď Valerija Pjakina: Tak především, jak bude vypadat řízení v budoucnosti, a jak se od davo-„elitářské“ společnosti dostaneme… Co bude tím tmelem?
Jaké budou ty faktory, které budou přispívat formování takové společnosti?
My jsme nabídli takový tmel, který se jmenuje Koncepce sociální bezpečnosti. Jedná se o antidavo-„elitářskou“ společnost.
Jak vypadá taková davo-„elitářská“ společnost?
Má podobu pyramidy, na jejímž vrcholu je jediné vedení, které je buď individuální nebo kolektivní. Potom následuje určitá elita a nakonec početný dav. Všichni to schéma znáte. Jenže tento systém je neohrabaný a existuje pouze s využitím řízení založeném na zasvěcení, když nejsou znalosti poskytovány všem, ale jen zasvěceným.
A my potřebujeme model společnosti,
který bude mít obrazně řečeno podobu koule s určitými kanály. Kdy se v závislosti na nutnosti, na potřebě společnosti na vrchol špičky postaví odborník, který získal postavení autority v daném oboru. Nic nového si zde nevymýšlím. S tím vším se ve svém životě tak či onak střetáváte.
Máme kosmický program. A v čele toho kosmického programu stojí člověk. Máme nějaký jiný program v nějakém státě, to je jedno, a tam také v čele stojí nějaký člověk. To znamená, že při řešení programu, do kterého jsou zapojeny zdroje veškeré společnosti, je vždy někdo v čele… Takových programů bylo za Stalina velice mnoho. A jedny a ty samé zdroje byly využívány v rámci jednoho nebo druhého programu.
Například stavby metra v Moskvě, nebo přestavby Moskvy, nebo výroby letadel se mohla částečně účastnit jedna a ta samá instituce. A vždy existuje šéf daného programu, který určuje, jak se daný program má rozvíjet a v jaké kvalitě to bude pro společnost realizováno.
Co tedy musí společnost zařídit?
Je tu stát, který reguluje sociální život společnosti v jeho každodenní podobě a vypracovává tyto programy. Ale tím hlavním je, jak se lidé dostanou do čela těch programů. Oni se do čela těch programů musí dostávat ve výsledku fungování sociálního výtahu.
Aby se tam dostal nejschopnější člověk z té společnosti v daném oboru s ohledem na jeho organizační nebo vědeckou činnost. Takový člověk a ne nějaký…
U nás jmenovali Dmitrije Olegoviče Rogozina, aby postavil Vostočnyj kosmodrom. A výsledek?
Šlo o rozsáhlý program a on ho zbabral.
Antidavo-„elitářská“ společnost znamená,
že je v ní člověku umožněno realizovat svůj genetický potenciál, umožňuje mu, aby se vypracoval v odborníka a umožňuje mu při stoupání po jeho profesionální dráze, aby se podílel na státních programech. A on se jako občan podílí i na jejich vypracování, protože ten stát je všem společný. Každý takový program samozřejmě musí vést člověk, terý za něj ponese osobní odpovědnost.
A všichni lidé musí mít možnost využít kádrový sociální výtah
a všichni se také jako občané podílejí na programu vypracování dalšího směřování státu. To je oblast státního řízení.
Řekněme, že máme obecní radu, která je potřebná, aby řešila úkoly obce, bez toho se to neobejde. Existují řídící úkoly, které může vyřešit pouze obecní rada. A potom tu je stát, který také musí řešit své úkoly. Ale ta obecní rada je blíže k lidem. Každý může přijít za členem obecní rady
a promluvit si s ním o tom, kde je problém, kde něco dělá špatně, či o něčem dalším.
A čím je státní řízení vyšší, tím jsou od něj lidé odtrženější. Takže je potřebný takový systém budování antidavo-„elitářské“ společnosti, aby… Stalin chtěl slyšet hlas lidu a tak ho slyšel.
Putin ho chce slyšet a tak ho také slyší.
Vytvořil si unikátní nástroje, dva formáty,
na které si netroufnul žádný jiný politický lídr, protože by to neustál. Ale Putin, jen si povšimněte, on přistoupil na tento způsob komunikace s obyvatelstvem, když byl nulou, když ho tam dosadili jako pěšáka, aby ho potom zastřelili u kremelské zdi místo klanové skupiny Rodina.
Proto ho do té funkce dosadili a on se té klanové skupině Rodina fakticky zavázal, že nebude narušovat některé z procesů řízení. Ale to jemu, který stál v čele státu, říkali tváří v tvář takové věci: „Ve státě je všechno špatně. Ty s tím musíš něco udělat!“
Ale on to udělat nemohl. Za těchto okolností by každý člověk řekl:
„Já velmi dobře vím, že je všechno špatně. Proč bych měl chodit před lidi, všechny nás v tom vymáchají, každý něco řekne a já z toho vyjdu špatně.“
A co udělal Putin? Začal komunikovat s lidmi a ukazovat jim východiska. Okamžitě začal to řízení spouštět k lidem. Okamžitě začal vytvářet informační moduly, aby lidé mohli podporovat určité procesy řízení, které on, Putin potřeboval pro obnovu státu a potlačovat ty procesy, které stát ničí. Měl zpětnou vazbu o reálném stavu, to není jako číst hlášení.
Ano, přesto to zase bylo filtrováno, ale stále mu zůstávaly možnosti.
Co funguje v davo-„elitářské“ společnosti?
V davo-„elitářské“ společnosti si konkurují klany. Takže vše odfiltrují, Putinovi zařídí pěkné vysílání a řeknou si: „Super, Putin o opravdovém životě zase nemá ani páru.“ Jenže to organizovaly klany a ty mají své zištné zájmy. Oni to tedy všechno přefiltrovali, přebrali, zkontrolovali, a potom přijde jeden ze šéfů klanově-korporativní skupiny a říká:
„Vladimire Vladimiroviči, ty máš k tomu a tomu kolegovi takový a takový vztah a spustili jste spolu projekt. Jen se podívej, co on tam vyvádí a co tomu říkají lidi! Oni ti to zamlčeli, tak ti to teď povídám…“
Odejde, vstoupí jiný kolega: „Já viděl, kdo u tebe právě byl, asi jste o něčem jednali. A víš, že on…“ Hlavní je vytvořit proces a oni se sami rozběhnou, všechno provalí a ještě se chytnou mezi sebou. Putin to využívá. On s tím pracuje.
Takže díky tomu, že si zorganizoval tyto dva formáty (Přímá linka, Velká tisková konference), získává informace o reálném stavu ekonomiky, společnosti atd. Takže sice vidí co a jak, jenže také musí brát ohled i na nadnárodní řízení nejen vedené globalisty, ale také statní elitou USA, proto nemohl normálně zformovat vládu.
Takže ta práce stále probíhá. A společnost se sama přizpůsobuje. Putin stejně jako Stalin spouští vypracování obecných státních pravidel k lidem. Lidé mají své zájmy, a proto podporují ty či ony procesy, formují veřejné mínění a to všechno přispívá ke zformování státního programu. A bude nutné, aby se do čela nedostávali Rogozinové, ale skuteční odborníci, kteří to budou stavět.
A co pro ně musí být tím motivačním podnětem?
Především tím motivačním podnětem musí být koncepce pojetí způsobu života. V současné době vy řídíte, ale také jste řízeni: každý má znát své místo nebo zákon kurníku, a tak podobně. To znamená, že dostat se někam je… Máme tu davo-„elitářskou“ společnost, ve které není důležitý váš profesionalismus, ale vaše zařazení ve státní pyramidě řízení.
U nás říkají, ten Putin už tam sedí moc dlouho a tak dál. A já jim na to odpovídám:
„Podívejte se laskavě napřed na sebe.“ Teď je například v Kanadě premiérem Justin Trudeau,
a kdo je jeho otec? Pierre Trudeau, bývalý ministerský předseda Kanady. A kdo ho jako dítě kolébal? Nancy Reaganová ho chovala na rukou. V USA byl prezident otec George Bush starší, další představitel elity, a mimochodem jedna letadlová loď byla nazvána na počest jednoho z rodiny Bushů. Takže je to významná rodinka.
Odešel, a kdo se stal prezidentem? George Bush mladší! V některých státech jsou doživotně senátory voleni zástupci stále stejné rodiny. Takový velmi dobře ví, že jeho praděda byl senátorem, děda byl senátorem, otec byl senátorem, on sám je senátorem, jeho syn bude senátorem a vnuk také za tento stát bude senátorem.
Oj, vletěla mi do oka muška.
Takže se u nich nic reálně neobnovuje, je tam stagnace a moc se drží neustále v jedněch rukách.
A Putin se jim nelíbí. Proč asi?
Protože Putin obnovuje Rusko a šíří ideu ruského světa do celého světa a tyto ideje vyhovují všem. Už i v BRICS se začíná ozývat: „Ano, to je přece normální, tak proč nás tak omezovali? My také máme právo na život. Hrubý domácí produkt v BRICS, států BRICS převyšuje HDP předních států světa a žijeme mnohem hůř. Proč by to tak mělo být?“
Všechny tyto otázky se řeší. Je proto nutné aktivovat kádrové výtahy, aby se lidé prosazovali podle svých schopností, a ne podle své klanové příslušnosti. A to je změna koncepce pojetí způsobu života. To je odmítání elity jako něčeho daného.
Takže je nutné snažit se nejen o to, aby vás nikdo neovládal, ale také se sám vzdát té ideje, že vy sám musíte být něčím pánem a někoho ovládat. To musíte ze sebe dostat hned. Nikdy se nestanete konceptuálně mocným, budete-li se snažit ovládat lidi a manipulovat jimi. Konceptuálně mocným ve smyslu ruské konceptuální moci.
Protože vládnout a ovládat je příznačné pouze pro starozákonně-biblickou koncepci řízení. U nás nesmí být páni ani otroci. V této oblasti jste se vypracoval například vy, tak máte moji úctu
a chválu. Budu vás tedy poslouchat, budete pro mne autorita a budu vás všude doporučovat. V jiné oblasti jste se zase vypracoval vy, tak budeme prosazovat výš vás. A jestliže jsem já sám v něčem dobrý, vy ostatní musíte rozhodnout, zda mne doporučíte či ne.
Takto by to mělo fungovat a ne aby člověk všechny přeskakoval, získával funkci pomocí intrik, někoho z ní vyštípával.
Záleží přece na tom, zda jste odborně na výši či ne. V tomto ohledu si povšimněte, že Stalin vždy oslavoval člověka práce. Jednalo se i o státní ideologii, kdy jsme budovali nový svět. Opakuji, že v tomto smyslu to má Putin několikrát těžší než Stalin, mnohokrát těžší, protože se nemá oč opřít. Podíváme-li se do jakéhokoliv časopisu ze stalinské epochy tak se tam dojička, tkadlena, kuchařka, dělník, zámečník, soustružník, horník vyslovují, jak by podle jejich názoru měl vypadat život ve společnosti, jak postupovat při práci, co udělat, aby se zvýšila její kvalita.
Byl slyšet hlas lidu a všechno šlo kupředu,
všechno se to porovnávalo. Když si ten rozhovor s dojičkou přečetla nějaká švadlena tak reagovala: „Ne, tohle není správně, ale tady jsi to řekla dobře, tady s tebou úplně souhlasím.“
A ten proces podpořila a tímto způsobem SSSR dosahoval pokroku.
Co vidíme v časopisech dnes?
Zpěvačka, herečka, zpěvačka, herečka, světská lvice. Co je to ta světská lvice? Jo že spí s potřebným člověkem? Aha. A teď už spí zase s někým jiným? A ták. Takže světská lvice spí se všemi a za to dostává přepychové kožichy. A jsou to oni, kdo poučují lidi o životě. Kdy jste…
V televizi dávají takový pořad Osud člověka. Cožpak jsou u nás pouze umělci někým významným? Umělci žijí z práce všech ostatních lidí. Létají v letadlech. Proč nic neslyšíme o leteckých konstruktérech? Plují na jachtách. Kde jsou nějací lodní stavitelé? Dobře jedí. Kdy pozvali nějakého kuchaře? A ten kuchař přece vaří z potravin. Kde jsou nějací úspěšní chovatelé hospodářských zvířat, sadaři, zemědělci. Kde jsou? Nikde nic. Prý osud člověka. Herec.
A co vůbec je zač ten herec zač? On jen napodobuje něčí život, zahraje ho, ale sám tím životem nežije. A výsledky přece vidíte. Další situace.
Díváme se na filmy a o kom jsou? V tom lepším případě o bankéři, který se zabývá organizací nějaké výrobní činnosti. Banky zajišťují výměnu zboží, jedná se o krevní oběh systému ekonomiky. To je také důvod, proč jsem zmínil právě bankéře. Proč jsem nezmínil různé ty detektivy, policisty apod. Neustále se tam jenom střílí, zabíjí…
Jestliže někdo v něčem uspěje, tak se zaručeně stane úspěšnou podnikatelkou, herečkou apod. Takto to snad má vypadat? A zde máte to uzavření vazeb a zformování feudálního systému. To je ta mezivrstva. Umělci slouží přesně k tomu, abyste se v davo-„elitářské“ společnosti neměli možnost prodrat výš. Umělci, to je vrstva…
Elita se skládá ze třech vrstev.
Nejvyšší elitní vrstva jsou finanční elity, střední vrstva jsou umělci a spodní vrstva je vědeckotechnická elita.
Takže aby se ty znalosti, dovednosti a návyky té vědeckotechnické elity nemohli dát dohromady s možnostmi finančníků, je mezi nimi ta mezivrstva.
Jakmile slyšíte něčí názor, je zcela určitě nějakého umělce. To oni nás častují svými úvahami o všech oblastech našeho života. A čemu rozumí a čemu ne? Co na tom? Ten dobytek to stejně spolkne.
Tito umělci jsou nepropustnou vrstvou, slouží jako spojky mezi vědeckotechnickou elitou a tou finanční. Takto je to v té společnosti zařízeno a na různých příkladech je to velice dobře vidět. Když se nějaký vynálezce zkouší prosadit. Jen se podívejte na ty paměti a vyprávění o tvůrčí elitě, kterých je dost a dost. Napřed se seznámí s nějakým umělcem, a potom ho ten umělec seznámí s nějakým bankéřem. I filmů je o tom natočeno dost. To všechno je třeba odstranit.
Je třeba, aby byl slyšet hlas lidu. Jestliže jste se vypracovali ve své profesi, tak si vás v tom oboru musí všichni vážit. Ale musí se z vás zformovat i člověk, aby si vás vážili také jako člověka.
A potom se můžete stát vedoucím nějakého toho programu. A ta koule musí být neustále v pohybu. Jakmile vznikne státní program, musí být hned k němu zformována i struktura, protože struktura je vždy davo-„elitářská“. Je tam vedoucí s osobní odpovědností, který má své náměstky řídící různé oblasti, má pod sebou vědeckotechnický personál, který provádí výpočty a nakonec dělníky, kteří to všechno potom udělají.
A ty počty směrem dolů k základně pyramidy narůstají. Ale tato pyramida svůj úkol plní v rámci státnosti, kde jsou si všichni rovni. Kde si ředitel podniku váží člověka stojícího u stroje za jeho profesionalitu, a uvědomuje si, že nemůže být efektivním ředitelem podniku, bude-li ten člověk u stroje pracovat špatně a vyrábět nekvalitně. Takže si ho musí vážit a netrestat pokutami či stimulovat prémiemi. Protože ty prémie jsou odměnou za profesionalitu. Prémie jsou jednorázovou odměnou, a potom se musí stát součástí výplaty.
To je vše. Když nebude inflace, tak se ceny musí snižovat a výplaty růst. Ty výplaty zajišťují spotřební poptávku obyvatelstva, uspokojení průběžných potřeb i nákup zboží takříkajíc dlouhodobého využití. Tedy takovou tu odkládánou poptávku, kdy je nutné koupit něco drahého, co teď není ekonomika schopná vyrobit levněji, protože…
No vždyť víte, vezměme si například telefony. Jen si vzpomeňte jak to bylo s mobilními telefony. Když někdo měl mobilní telefon, tak všichni vzdychali, jak byl asi drahý. A dnes? I malé dětičky už běhají s těmi gadgety. Protože ty technologie se již rozvinuly natolik, že se tyto produkty staly cenově dostupnými. A když teď značky telefonů nehrají žádnou roli ve smyslu jejich technického vybavení, tak se začaly vymýšlet alespoň různé značky. Tento model je prestižní, zdobený brilianty. A tento model není prestižní.
A technická funkce? Oba tyto modely ji plní, tak proč platit víc? Jenže když zaplatíte víc, tak hned všichni vidí vaše postavení. A to má být normální?
Video si môžete pozrieť tu:

 
Príspevok Valerij Pjakin o princípoch davo-„elitárskej“ spoločnosti, o troch vrstvách západných elít a o tom, prečo sa Putin nepáči Západu zobrazený najskôr Hlavné správy.