Gorno-Ajtajsk 21. augusta 2018 (HSP/Foto: Screenshot YouTube)
 
Známy ruský politolog Valerij Pjakin sa prezentoval trochu v inom svetle. Zúčastnil sa na seminári v Horskom Altaji /Južná Sibír/, kde mal niekoľko prednášok. Jednou z nich bola aj politická bilancia majstrovstiev sveta vo futbale v Rusku. Politici až priveľa politizovali v súvislosti s MS vo futbale, a preto Pjakin komentoval celé dianie a ako vždy vtipne a výstižne „rozobral na drobné“ celú situáciu.

Na snímke ruský politolog Valerij Pjakin

Našim čitateľom iba pripomenieme, že Altaj je oblasť v Rusku, nachádza sa v Južnej Sibíri na hranici s Mongolskom a Kazachstanom. Niektorí ju označujú za Ruský Tibet. Má rozlohu 92 600 km² a 202 947 obyvateľov. Hlavným mestom je Gorno-Altajsk. Platí tu Novosibírsky čas (SEČ+ 5 hod). Je to známa rekreačná oblasť a skutočný prírodný raj. Prepis tejto prednášky Valerija Pjakina bol zverejnený v čestine na portáli leva-net.webnode.cz.
* * *
Ještě? Nevěřím, že žádné otázky nejsou. Když všichni… Promiňte, hned, já vás viděl. Když jsem tu chodil po táboře, tak měli všichni otázek moře. Nebyl tu nikdo, kdo by nějakou neměl a teď, když tu sedíte… Promiňte, támhleten mladík se ozval jako první.
Mluvili jsme o minulém týdnu. Také přece skončilo mistrovství světa ve fotbale. A co je k tomu možné dodat? Nebo ta situace s tím deštěm, o které hodně psali ve všech novinách.
Že se pod ten deštník mohli vejít všichni, ale nechali je ve dvojici, alespoň Kitarovicová se pod něj mohla schovat.
 
01:13  odpověď V.V.P.
Ne, zde ani není hlavní ten déšť. Už nejednou jsem říkal, že sport je dávno jen politická show, díky které se kladou určité důrazy. A nač byly tedy tentokrát kladeny ty důrazy?
První… Ne, třetí a čtvrté místo. Theresa Mayová nepřijela a Anglie prohrála. A kdo vybojoval třetí místo? Belgie. Evropská unie. To znamená, že Anglie něco nedělá správně. Ano, stále ještě je mezi lídry, ale kráčí špatným směrem. A proč? Musí hned každého napadnout. Protože Theresa Mayová nejednala správně a nepřijela, zatímco belgičtí činitelé tam místo toho, aby vítali Trumpa, byli, dívali se, a tak vyhráli. Když to vzájemně porovnáme. Dále.
První a druhé místo. Francie a Chorvatsko. Když se Putin setkal s Trumpem v Helsinkách, tak o kom tam zčistajasna šla řeč? Putin z ničeho nic zmínil Macrona. A proč? Prý:
„My jsme spolu řešili řadu politických úkolů.“ Současně ve Francii vyšly noviny, kde se psalo o tom,  jaký je Macron skvělý politický činitel světové úrovně, kterého všichni uznávají. Mně se líbilo, jak to formuloval kanál France 2. Mimochodem můžete to nalézt i na Russia Today, podle mne je ten materiál i tam. Takže víte, jak tam odůvodnili, že je Macron nesporným lídrem celého svobodného světa, podle kterého by se měly všechny evropské státy orientovat? Víte jak?
Protože ho prý přijal Putin! On byl v Rusku, kde ho přijal Putin! Oni sami si neuvědomili, jak tím vyzdvihli Putinovu image, když je podle nich důkazem významnosti nějakého politického činitele skutečnost, že ho přijal Putin.Ale jinak se opravdu velmi snažili Macrona vyzdvihnout, jak jednal s jedním i s druhým. To vše probíhalo. Francie to vítězství oslavila na státní úrovni. Létala letadla s vlajkami, vše proběhlo ve velkém stylu. Předvedli tam Macrona v plné kráse:
„Podívejte se, jak fandil! Jak to prožíval!“ On přijel a Francie zvítězila.
Neboť jinak je ve francouzské společnost velmi velké napětí. Velmi velké napětí proti Macronovi.
A teď to, co vidíme ze strany Trumpa, vzpomínáte, jak mu sklepával lupy? „To je náš hoch, teď s ním budeme pracovat.“
Putin: „My se o všem dohodli. Máme společné programy.“ A ještě dodatečně zdůraznil:
„Ano, je to lídr světové úrovně, bude se podílet na řešení určitých problémů, bude to vše také řešit.“ Oni mu tak pozvedávají rating. Na vlně toho vítězství, která bude trvat velmi krátkou dobu, velmi krátký časový úsek, protože každodenní starosti to v lidech rychle zahladí:
„No ano, vyhráli jsme, ale tím vítězstvím věčně žít nemůžeme, musíme se vrátit k práci, platit daně…“
A do toho ještě vstupují také makroekonomické problémy. Takže ta doba, po kterou bude vítězství francouzské reprezentace na prvních stranách a bude živit pozitivní Macronův rating, aby například mohl přijmout nějaké nepopulární rozhodnutí, nebo rozhodnutí, které společnost přijme nejednoznačně. A aby se potom ta loď nerozhoupala tak, že by se zhroutila celá sociální struktura společnosti, potřebuje určitou podporu. A tu podporu mu tedy takto zajišťují. Ale opakuji, že ten časový úsek, po který bude mít Macron podporu společnosti, bude krátkodobý. Bude to maximálně půl druhého až dva měsíce.
A co tedy vidíme s ohledem na organizaci setkání Putina a Trumpa?
S ohledem na jejich dohody a s ohledem na podporu Macrona, na to nafukování jeho důležitosti?
I s ohledem na tu krátkou dobu, po kterou to bude působit, to znamená, že někdy v období září-říjen jsou plánovány nějaké řídící procesy s úrovní globálního významu.
A aby se realizovaly, je zapotřebí, aby Macron obstál jako hlava Francie, protože jinak jsou jeho pozice velice slabé. Ano, on změnil stáj a je teď pod globalisty, když mu Trump setřepl ty lupy ze saka. Ale neměli prostě na výběr, příliš se opozdili. Fillon by si s tím úkolem poradil lépe, jenže ten pohořel, protože si nedával pozor na jazyk. Jedna věc je totiž podpora ostrých hochů, ale druhá věc je, když musíte komunikovat se svým obyvatelstvem. A ti lidé viděli, že dal slovo. A když ho dal, tak ho musí dodržet.
Právě na tomto základě se teď pokoušejí zorganizovat státní převrat a občanskou válku tady v Rusku. To znamená, že to s koncem mistrovství světa všechno neskončilo. A tím zatčením Butinové jim ukázali: „Pánové, to stačí. Ty hrátky se státním převratem v Rusku musí skončit, a když ne, tak vás po celém světě všechny skřípneme tak, že vás to bude mrzet.“
Tak a ještě k tomu Chorvatsku, které skončilo na druhém místě. Já už jsem o tom mluvil, že celá Evropa a obzvláště ta západní je již více než tisíc let protiruská. Od roku 800, od Oty I. a založení Svaté říše římské se každá evropská aliance vždy uzavírala jako protiruská, vždy a ve všem. Tu rusofobii mají v krvi. A jak jsem říkal, dá se jednat přímo a také… …, no jak se to, jít na to z opačné strany. Co se teď dělo?
Ta otrava Skripalových. Spustili masovou hysterii: „To Rusové je otrávili, máme důkazy…“
Hned zorganizovali sankce: „To všechno ti zlí Rusové!“ Prostě to vše přemrštěně vyhnali až do úrovně hysterie. Došlo přitom i na pokus zmařit mistrovství světa, ale tady je hned skřípli:
„Vy o tom nerozhodujete, tak také nic nebudete rušit.“
Mistrovství světa sleduje jiné cíle a to znamená jen jedno, že úroveň hysterie ve společnosti byla iniciována z globální úrovně: „My teď nejsme schopni tu rusofobii zastavit, tak jí musíme dovést do absurdity.“ Přitom si všichni reálně uvědomovali, že určitá část obyvatelstva pojede do Ruska a celá ta rusofobní konstrukce s otravou Skripalových a dalšími věcmi se zhroutí, že to bude pro ni znamenat velice závažnou ránu. Ale právě kvůli tomu rozvířili celou tu hysterii, právě kvůli tomu, aby ty rusofobní postoje utrpěly ránu. Šlo o úder, který by umožnil vyřešit úkol řízení procesů ve světě. A v čem tedy spočíval ten úder?
Když posloucháme naše média, tak by se mohlo zdát, že ze Západu přijel milión a půl návštěvníků, kteří vše uvidí na vlastní oči a poví to dál. A ukázali jednoho chlapce, blogera, Angličana s jeho otcem, jen jednoho z celé Anglie, protože ostatní očividně nepíší tak k věci. Nicméně až se vrátí, budou vyprávět. Ve skutečnosti jich nepřijel milión a půl, ale řádově milión. A navíc lidé, kteří tu uviděli úplně jiné Rusko, než čekali, stojí, pochopte to, mimo politiku. Jsou to sportovci, obyčejní lidé a k tomu, aby začali mluvit o tom, že Rusko je jiné, musí být vytvořena situace. A právě kvůli tomu existují takoví chlapci.
On je sice jen jeden, ale jeho pohled na věc, že Rusko je jiné, ne takové, jak jim tvrdili:
„Já jsem tam byl, co mě budeš povídat, já byl v Rusku tam a tam a zažili jsme to a to…“
Tak probíhá boření toho protiruského mýtu. Jenže tohle boření protiruského mýtu opět není dlouhodobého charakteru, protože se jednalo o jednorázovou akci. Chápete to?
Celých tisíc let se jim snažili vštěpit, že Rusové jsou ti špatní, a tak si nemyslete, že jedna taková akce, na kterou přijede přibližně 800 tisíc lidí a ze samotné Evropy dokonce daleko méně, řádově to bylo asi 300-400 tisíc. Ale i kdyby z celého světa přijelo řádově 500 tisíc lidí, tak už by to stačilo, aby daný úkol byl vyřešen. A přijel řádově milión, takže to úplně stačí. Samozřejmě, že nejvíce lidí přijelo z Latinské Ameriky a z dalších států a z Evropy a vůbec západního světa podle různých odhadů asi od 300 do 500 tisíc, asi tak. Ty odhady se zakládaly na různých systémech. Kdyby porovnali údaje FAN ID a koupi lístků, tak by to mohli porovnat s tím, kdo odjel a kdo zase přijel, protože odjížděli… Proč je tam ten rozdíl 200 až 500 tisíc?
Protože někteří přijížděli jen na určité zápasy, a potom odjeli a na jejich místo potom přijeli jiní. Celkový počet Evropanů se odhaduje někde okolo 500 tisíc a celkový počet návštěvníků asi milión a půl. Asi 800 tisíc až milión ze států třetího světa a ten zbytek z evropských států, ze západního světa. To znamená, že to nedokážou zařídit všechno naráz, ale na tomto pozadí… Na tomto pozadí bude probíhat boření protiruské matrice.
A na určitou dobu se tak zformuje taková emocionální nálada davu, aby přijal určité vzájemné kroky různých států s Ruskem. Takže když se na to podíváme vydrží to ve vztahu k Macronovi, Trumpovi i tomu algoritmu tak půldruhého měsíce až dva.
A dokud si blogeři budou vyměňovat své dojmy, dokud ještě ta vlna neopadla, musí dojít k nějakým událostem. K událostem, ve kterých budou klíčovou roli hrát USA, Francie a Rusko.
O Německu zde nemluvíme, protože to už v tom figuruje. Lepší stability, než jakou má teď Merkelová, už dosáhnout nemohou. Ale Macrona bylo třeba posílit, jinak by úplně propadl. To tedy znamená, že v průběhu toho půldruhého měsíce až dvou se má něco stát. A právě jen na ten půldruhý měsíc až dva, vůbec ne nastálo, bylo zapotřebí nabořit tu protiruskou matrici vzájemných vztahů západního světa s Ruskem. Jen na tuto krátkou dobu, aby bylo možné vyřešit konkrétní úkol.
Připomínám.
My teď mluvíme o tom, proč na druhém místě skončilo Chorvatsko.
Já o tom jen začal, a potom jsem celou dobu mluvil o protiruské matrici a teď se vrátíme k tomu Chorvatsku. Všichni si asi vzpomínáte na ten výstup chorvatského fotbalisty Vidy, který vykřikoval: „Sláva Ukrajině!“
– Vida
– Ano Domagoje Vida, který hraje v kyjevském týmu a jako nikdo jiný musí vědět, že kyjevský nacistický režim vraždí na Donbasu lidi jen kvůli tomu, že jsou Rusové. To znamená, že když vykřikoval toto heslo, podpořil tím to vraždění, tu genocidu ruských lidí. On velmi dobře ví, proč je tam válka. Na Ukrajině není jediný člověk, který by to nevěděl.
Ale jedna věc je o tom mluvit přímo, obzvláště na kameru nebo to někam napsat, a jiná věc je uvědomovat si to sám. Všichni to velmi dobře vědí a nacisté z kárných bataliónů o tom mluví přímo.
Například, že je třeba ruskou řeč botami zašlapat do krku těm moskvohubým a podobně. Oni se vůbec netají tím, za co tam ty lidi vraždí, proč střílejí po školkách, proč s protitankovou řízenou střelou střílejí po hrajících si dětech… Ty střely přece mají optiku a návodčí velmi dobře vidí, že střílí po dětech hrajících si na hřišti.
Zcela nedávno došlo k této události. Je to snad náhoda? Ne, a všichni lidi to tam velmi dobře vědí. A Ustašovci, to jsou takoví srbští Ukrajinci, kteří se od pravoslavných Srbů liší tím, že Chorvati… Tedy přesněji ne ustašovci, ale Chorvati jsou srbští Ukrajinci.
A ti se liší od pravoslavných Srbů tím, že Chorvati jsou katolíci. A bosenští Srbové se od Srbů liší tím, že jsou muslimové.
Přitom jde o jeden srbský národ, který je rozdělený pouze těmito konfesionálními hranicemi. A toto rozdělení na jednotlivé konfese potom vedlo za 2. světové války k hroznému masakru. Srbští četníci sloužící Hitlerovi a ustašovci sloužící stejnému Hitlerovi bojovali proti sobě. Ovšem úrovní své bestiality se ustašovci vyznamenali daleko více, jejich zvěrstva vůči pravoslavným Srbům byla strašná v porovnání s nakládáním četníků s katolickými Srby, Chorvaty.
Ospravedlňovat nelze jedny ani druhé, ale ta úroveň bestiality byla u Chorvatů, ustašovců vyšší. A oni teď hledají svou identitu, vymýšlejí si srbochorvatský jazyk apod. To znamená, že formují svou kulturu tak, aby se za každou cenu odlišili. Takže tam probíhá ten samý proces jako na Ukrajině.
My se od vás distancujeme, my jsme Ukrajinci, jsme lepší než vy, vykopali jsme Černé moře a přiletěli z Venuše… Čert je vem, hlavně aby nezabíjeli děti, nemučili lidi. Ale vždyť právě kvůli tomu vytvářejí tu svou novou mytologii. Takže ukrajinští nacisté z kárných bataliónů, kteří provádějí genocidu ruského obyvatelstva na Donbasu a vůbec genocidu veškerého „nesvidomého“, „nebanderovského“ obyvatelstva na Ukrajině, úplně na celé Ukrajině, a jejich ideologické postoje jsou analogické ideologickým postojům ustašovců.
A proto je ten fotbalista Vida jako jejich následovník také ideologicky podpořil. Máme u nás takového prý analytika Amnuela, který obchází různé ty politické show, kde se vždy zatváří chytře a potom plácne nějakou hovadinu, zpravidla lež. To dělá vždy, a když shrnete to, o čem neustále mluví, tak nejvíce spokojený je, když se všichni spojí a jdou vybíjet Rusy. On to vždy říká velice zaobaleně, ale jestliže ho posloucháte pozorně, tak je to přesně tak. A vrcholem civilizace je pro něho Polsko „od morza do morza“ od moře k moři.
To je jeho parketa, takže tento Amnuel skákal radostí: „Chorvatsko vám ukázalo, kdo je kdo v tomto světě!“
Namítali mu: „Promiňte, tak je to sport nebo politika?“ „Chorvati vám to ukázali, musíte vědět kde je vaše místo, že tu jsou civilizované národy a až potom Rusové.“
Takhle se v té televizi radoval. Pro ně je to reálně politika.  Ale proč o tom mluvím?
Když Chorvatsko obsadilo druhé místo, tak nevyhrálo.
To je signál všem takovým Amnuelům, všem zapojeným do práce s Ruskem, státním strukturám i těm společenským, ukazatel toho, že to emocionální oslabení protiruských nálad je pouze dočasný jev, a že jedním z hlavních úkolů stále zůstává udržování rusofobie.
Vida je dost omezený člověk, oni ho k tomu výstupu podnítili, politicky to potřebovali, tak to zařídili. On se potom omlouval s takovým zkroušeným pohledem: „Já to tak nemyslel, promiňte.“
A proč? Protože ho politicky mohli zcela připravit o jeho sportovní kariéru a to by pro něj byla katastrofa. A že když se takto pokál, ospravedlnil, tak ho nechali hrát…?!
Nu dobrá, pro něj to byla záchrana, ale až uplyne trochu času, tak bude na ten svůj výkřik hrdý jako na hrdinský čin. Protože rusofobie zůstává.
Tak to byly čtyři vítězné týmy a o našem týmu jsem už mluvil.
Je tu ještě jedna věc, kterou jsem chtěl dodat k našemu týmu. Všichni si pamatujete na olympiádu, jak dělali reklamu „rudé mašině“. Kdyby tito naši sportovci zaujali zásadní postoj, že na olympiádu s bílou vlajkou nepojedou a řekli by: „Jedině se státní vlajkou!“
Tak by hokejistům, kterým úplně stejně jako fotbalistům zajistili výhru: „Ano, vy máte nějakou tu přípravu, abyste něco dokázali vyhrát, proto jsme vám zařídili takové a takové soupeře.“
A oni tam ten turnaj dokonce úplně vyhráli. Potom by byli vynášeni do nebe stejně jako fotbalisti nebýt toho vědomí, že se vlastně dopustili zrady, když zpívali hymnu při stoupání bílé vlajky, když kapitulovali: „My se vzdáváme…“, které mezi lidmi je. A proto tu to pravé nadšení nevypuklo a rychle všechno utichlo.
Zatímco s ohledem na to mistrovství světa jsou fotbalisté neustále v kurzu a bude to dlouhodobý trend. To znamená, že se z toho dostáváme. Máme trenéra, který něco dokázal. Ano, on to dokázal. Máme si v podstatě proč vážit trenéra i těch kluků z týmu, protože oni skutečně dali dohromady nový tým, který předvedl touhu vítězit. V případě, že bude fotbal dál rozvíjen…
A hlavně se musí rozvíjet společně se státem. Když překonáme nemoc našeho státu, budeme mít i dobrý fotbal, protože fotbal nemůže být dobrý, bude-li stát nemocný. Jinak u nás budou stále hrát různí ti legionáři, které jsme skoupili ze všech možných států světa a vlastní sportovce nebudeme schopni vychovat. A ty, kteří se přesto dokážou prosadit, to stojí tolik sil, že potom hrají na hranici svých možností. A takto to vypadat nemá. Naši sportovci musí sportovat v normálním stavu, nesmí být vyždímaní.
Video si môžete pozrieť tu:

Príspevok Valerij Pjakin netradične: Seminár v Horskom Altaji. „Politické výsledky Majstrovstiev sveta vo futbale“ zobrazený najskôr Hlavné správy.